K půstu v Ramadánu a modlitbám za polárním kruhem

ramadanMožná někteří muslimové čelí „vychytralým otázkám“, které souvisí s probíhajícím Ramadánem. Například, jak se vypořádat s půstem v Ramadánu ve vesmíru, za polárním kruhem, nebo na Islandu. První dva případy jsou velmi jednoduché. Ještě dodejme, že polemika s těmi, kteří nejsou muslimy a chtějí pouze muslimům znepříjemnit „záludnými otázkami“ život, nebo vytvořit fitnu, a ve skutečnosti je nezajímá modlitba na neobvyklých místech a půst v Ramadánu jako takové, je zbytečná. Ale kdo se na tyto věci ptá, protože ho to opravdu zajímá (a to poznáme podle stylu otázky) a uvažuje o Bohu a o islámu, tomu stojí za to odpovídat:

1) ve vesmíru se nedá přesně určit čas modlitby podle zavedené praxe, ani qibla, proto se člověk řídí nejlepším svědomím při určování qibly jako cestující osoba – jako v letadle, na lodi…. a časy používá např. podle Mekky, nebo podle místa, odkud do vesmíru odletěl. Na tom panuje shoda. Viz MODLITBA VE VESMÍRU

2) za polárním kruhem se alespoň jednou do roka stane, že Slunce nevyjde nebo nezapadne (tedy, nepozorujeme magrib ani šurúqu šams, navíc se nedá moc dobře určit tma noci = išá). Zde učenci radí, používat také časy z Mekky, případně z nejbližších míst, kde se dá východ a západ slunce pozorovat – a zde už je rozpor, který se týká bodu č.3:

3) Ve velmi severních (jižních) zeměpisných šířkách, sice každý den můžeme pozorovat západ a východ slunce a odvodit tam podle toho časy modliteb (např. názor bývalého velkého muftího Saudské Arábie ‘Abd Al-‘Aziz Ibn Baze, Ibn al-Uthaymína, Muhammed Salih Al-Munajjida a dalších), ale jaké jsou tyto časy? Určí třeba čas mezi východem a západem slunce na několik minut, například 30 minut, takže půst by tam teoreticky trval 23 hodin a půl. Na Islandu by například tento rok měli půst 23 hodin a čas na jídlo, pití a milostný život a modlitby tarawíh by měli 1 hodinu i méně.
Existuje tedy názor jiný, že pro příkaz určení časů modlitby a půstu podle pohybů Slunce nemůžeme brát z Koránu (a sunny) existují nutné výjimky, stejně jako v jiných otázkách šaría, což je flexibilní systém a musíme vždy poznat účel jejích nařízení a jednotlivé situace. Bůh ví, že na Zemi jsou místa, kde Slunce nevychází ani nezapadá. Nezakázal nám tam žít. A přitom v Koránu a sunně vidíme, že jsou modlitby a půst odvozeny od východu a západu slunce. Tedy, Bůh nám přikazuje – při doslovném vnímání textu Koránu nemožné, nebo prakticky nemožné. Přikazuje něco podle podmínek, které nejsou platné vždy a všude, přičemž náboženství je platné vždy a všude. Jestli si máme vybrat mezi tím, že A) Bůh přikazuje nemožné, nebo něco z toho, co stvořil, nezná, astaghfirlláh B) Pravidlo není univerzální a text nemůžeme bárt doslova – musíme zvolit B.
Když víme, že v šaría existuje pravidlo, že všechno může mít v oprávněných případech výjimky, že zakázané je někdy povolené, nebo naopak přikázané, a přikázané a povolené je někdy zakázané apod., a když víme, že existují i podobné anaglogické situace, můžeme podpořit druhý názor na to, jak se chovat v místech, kde Slunce sice vychází a zapadá, ale v intervalech, které je prakticky nemožné vyplnit. Víme, že islám přišel jako ulehčení a Bůh nechce lidem život ztěžovat, natož na tak neúnosnou míru, jako je 23 hodinový půst.
Praví v Koránu ve významu: ***Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení. Kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí! Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později; Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. Dodržujte plně tento počet a chvalte Boha za to, že správně vás vede – snad budete vděční!*** (2:185)
Vždyť i ono „…kdo z vás spatří na vlastní oči měsíc, nechť se postí…!“ nebereme doslova, ale stačí, když měsíc spatří někdo, kdo o tom informuje ostatní, nebo se řídíme výpočtem, který je spatřením měsíce jen potvrzen. Postíme se, i když na vlastní oči ten měsíc fakticky nespatříme.
Bůh praví také ve významu: ***…Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu, potom dodržujte plný půst až do noci… *** (2:187). To podle praxe Posla Božího Mohameda také nebereme doslova. Rozpoznání černé nitě od bílé“ je příkladem a metaforou mezi dnem a nocí, v praxi nepoznáte noc a den podle barvy nitě. Co je to úsvit a noc v arktických oblastech? Lidé chodí spát v noci běžně např. ve 22:30, ale vypočítaná išá by byla ve 23:50, co je tedy „noc“?. Je velmi ošemtené, odmítnout zažitá pravidla v šaría, ale víme, že metafory a příklady zde jsou. Problémem této metody ulehčení je určit „neunosnou délku“ půstu. To je otázka pro učence v daných místech a jejich idžtihád, a touto otázkou se velmi inteznivně zabývají autority islámu v Evropě a snaží se najít shodu mezi učenci. Ale shoda mezi učenci není nutná, víme, že v mnoha otázkách se jednotliví učenci odlišují, ale neodmítáme je, když mají obě strany silné důkazy v islámském právu. Islám, jako náboženství středu, by nás a naše učence měl vést k vyhýbání se všem extrémům.

Modlitba - islam sharia4czechia saria pro ceskoToto je pouze malé zamyšlení a rada jak odpovídat, vytvořená na základě praxe ímámů ze severních evropských států a jejich názorů, oponující jiným učencům. Nejedná se o rozbor fiqhu nebo výklad šaría.

Ať nás Bůh vede správnou cestou, zvýší naši touho po znalostech a bohabojnost a obdaří nás ze svého bohatsví na tomto i onom světě. Ámín.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Fatwy, Společenost - islamizace se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.