K zamyšlení a osvětě: Děti a televize (a další elektronická média)

deti a televizeZamýšlíme se nad tím, kolik hodin trávíme před televizí? Jak televize a jiná elektronická média ovlivňují rozvoj a chování našich dětí?
Jako pro muslimy je naší prioritou dbát na své náboženské a odborné vzdělání, morálku a zdraví, a neseme tuto odpovědnost i za naše děti. Ponecháme stranou zlozvyk mnoha lidí, vysedávat každý den večer u televize, sledování telenovel a seriálů mnohými ženami v domácnosti, sportovních zápasů muži a dalších pořadů a filmů, ve kterých není žádný užitek a mohou způsobit, že člověk upadne do hříchu. Muslim se například opozdí v modlitbě, sleduje zakázané, tráví čas bez připomenutí si Boha, ztrácí tak čas, peníze i zdraví, tedy prostředky, které by mohl věnovat k přípravě skutků pro Soudný den a posrmtný život). Budeme se věnovat nebezpečí pro naši novou generaci, za kterou neseme odpovědnost.

Stručně uvádíme zjednodušený výčet negativních vlivů televize na vývoj dětí, který je výsledkem dlouhodobých výzkumů a zkušeností pediatrů, psychiatrů a pedagogů. Nejsou uvedeny zdaleka všechny negativní dopady, zejména žádné tělesné poruchy (zraku, páteře, pohybového vývoje) a řada sociálních důsledků pro děti a jejich rodiny.

Televize v domácnosti:

  • brzdí vývoj řeči, která je jednou z možností vyjádření a projevení vlastního nitra;
  • brzdí schopnost čtení: děti se sice naučí číst, ale představuje pro ně větší námahu, aby čtenému textu porozuměli;
  • brzdí vývoj fantazie: děti často nejsou schopné sledovat děj vyprávěné pohádky, protože jejich schopnost aktivně si tvořit obrazné představy zakrňuje. „Když dětem předčítám pohádku, aniž bych jim k tomu ukazovala obrázky, pak si stěžují: nic nevidím.”
  • brzdí schopnost koncentrace, činí člověka povrchním a manipulovatelným, podporuje neochotu o věcech přemýšlet. Nedochází k aktivnímu zpracovávání viděného. Úsudky, které si tvoří televizní divák, odpovídají úmyslům producenta vysílání. Chceme-li opravdu sledovat televizní pořad, pak se musíme odevzdat jeho průběhu. Tato manipulovatelnost vychovává pak v životě k neschopnosti odhalovat skrytý smysl vnímaného. Namísto četby knih „čte” dítě nebo i dospělý comics. Sledování televize svádí člověka k tomu, aby pohled zaměřoval na celou stránku a knihy již nečte;
  • brzdí schopnost dítěte hrát si. Hry dětí jsou čím dál tím pasivnější. Děti mají zpočátku o hru zájem, ve chvíli, kdy mají něco samy dělat, ztrácejí o hru zájem. Děti očekávají, že je budeme bavit. Stále častěji je musíme přemlouvat i k věcem, které by za normálních okolností dělaly s velkým potěšením.

I když se původně předpokládalo, že televize zlepšuje slovní zásobu a schopnost vyjadřování, ukazují výsledky zkoušek v této oblasti opak: výsledky jsou stále horší, vynikajících výsledků dosahují zkoušení pouze zřídka a hůř tolerují stresové situace a zkoušky. Méně nadaní žáci mají stále méně vlastních zájmů a o to více sledují televizi – tím své šance na další vývoj nadále zhoršují. V letech 1952 až 1977, tedy u dětí první televizní generace, se objevuje nový, děsivý typ mladistvého zločince, který nezná, co je lítost a který si téměř neuvědomuje závažnost svých činů. Tyto děti mají hrozivý nedostatek pocitu viny a schází jim elementární úcta k životu. Televize v obývacím pokoji výrazě narušuje rodinné klima. Obrazovka brání rozhovorům, hrám, rodinným slavnostem a diskuzím, které dítěti zprostředkují podstatné životní zkušenosti a formují jeho charakter.

Když je televize odstraněna:

  • Rodiny, jež byly „obohaceny” zkušeností s televizí, hledají místo ní alternativy. I zde již existuje řada zkušeností.
    Odtraní-li se televize vzniká v rodině atmosféra lidské blízkosti, členové rodiny již nežijí pouze vedle sebe
  • roste pocit sounáležitosti a zájem o druhé;
  • rodiče prožívají mnohem víc společného, protože mají čas na to, aby mluvili o událostech uplynulého dne.
  • Děti pomáhají víc s domácností,
  • hrají si víc spolu a ve volné přírodě;
  • aktivuje se dětská hra. Namísto póz v televizi děti napodobují reálné činnosti, které provádějí dospělí v přítomnosti dítěte.
  • Bez televize pečuje rodina mnohem víc o pravidelný rytmus spánku i jídla, jež je základem pro zdravý vývoj vegetativních orgánů,
  • bez televize čtou děti i dospělí víc a s větším zájmem.

Všem, rodičům, muslimům i nemuslimům, velmi doporučujeme přečíst si krátký článek Dopad televize na vývoj dítěte (pdf) autor: prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., Dětská klinika LF UP a FN v Olomouci. Tento článek uvádí, jaký negativní vliv může mít televizní sledování na mnohé oblasti dětského vývoje zahrnující řeč, poznání a schopnost pozornosti.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Muslimská komunita v ČR, Společenost - islamizace, Události - pozvánky - publikace - doporučení se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.