Islamofobie: O hidžábu a dalších útocích na svobodu českých muslimek a muslimů

Aktualizace 5. 10. 2014
Toto téma je překvapivě jedním ze stálých opakujících se témat českých médií, a proto jej zopakujeme:

abaya zeny islam shariaZa prvé je dobré uvést, z jaké pozice zde budeme psát: Jedná se o pozici muslimů, Čechů, občanů této země, kteří považují islám za univerzální náboženství, kde nehraje roli původ, lokalita, národnost, věk, bohatství a další kritéria, tedy islám jako ODDÁNÍ SE BOHU s vědomím, že On ví nejlépe, za jakým účelem stvořil vesmír a stvoření (včetně nás, lidí) a který ví nejlépe, jak bychom měli žít. Tato pozice obsahuje i vědomí, že naším vzorem je posel Boží Mohamed (mír s ním) a jeho spravedliví následovníci. Tato pozice obsahuje i vědomí, že zde nejsme od toho, někoho k něčemu nutit a povýšeně kritizovat, ale pokusit se předat poselství a zdroje tohoto poselství tak, abychom tím ostatním (a sami sobě) pomohli. Tato pozice obsahuje i vědomí, že neexistuje umírněný islám. Umírněnost (středovost) je sama obsažena v islámu, a tak je nesmysl mluvit o „umírněnosti v umírněnosti“. Podobně je nesmyslné mluvit o umírněnosti v oddání se Bohu – buď se k ní hlásím, nebo ne. Stejně jako bychom považovali za nesmyslné, kdyby se někdo označoval za „umírněného ateistu“, nebo „umírněného vegetariána“. Buď se člověk za ateistu, nebo vegetariána, považuje, nebo ne. „Umírněného ateistu a vegetariána“ bychom si tedy mohli představit spíše tak, že své názory považují za zcela soukromé, nesnaží se je dávat najevo v okolí a nesnaží se nijak okolí ovlivnit. Náboženství je ale založeno na tom, že přináší světlo a pomoc svým bližním a projevuje se ve všech aspektech věřících, a nelze tak, ze své podstaty, schovat v „soukromí doma“. Umírněnost v islámu spočívá v tom, že máme sice povinnost předat poselství ostatním, ale nesmíme je nutit. Tedy cesta středu – nenechat lidi bloudit v temnotě, a ani je nutit k našemu pohledu na smysl života. Mírnit se v tomto fundamentálním základu islámu by bylo chybováním (odmítat se podělit o svou víru, zatajovat ji, nebo naopak k ní někoho nutit).

Za druhé je dobré uvést, co to je hidžáb. Hidžáb neznamená šátek, jak si mnozí lidé myslí a jak to i sami muslimové zjednodušeně používají. Hidžáb (= zakrytí, zaclonění) je takové oblečení muslimů, které zakrývá nahotu (aura) muže a ženy. Zakrytí nahoty před cizími nepříbuznými lidmi (v šaría osoba, která nesplňuje definici mahram) je náboženskou povinností jak mužů, tak žen. Upřesněme si, co znamená hidžáb u mužů: Podle sunny a konsenzu (idžma‘) je aura (nahota) muže definována jako „prostor mezi pupkem a koleny“. Předpisový šarí’atský oděv muže musí zakrývat tyto partie, nesmí je těsně obtahovat a nesmí být průsvitný. Dalšími pravidly pro mužské odívání je například zákaz napodobování ženských oděvů, zákaz používání zlatých šperků a hedvábí (to je povoleno jen ženám). Ale to už není samotná definice hidžábu, ale jeho provedení. Hidžáb u žen znamená: oblečení, která zakrývá kompletně auru (nahotu) a její obrysy. Tedy šaríatský oděv muslimky musí být podle přijímaného konsenzu: neprůsvitný, neobtahující křivky těla, zakrývající celé tělo (od vlasů po kotníky), nesmí z něj být cítit ostatními parfém a nesmí být napodobením mužských oděvů. Doplňující otázkou, jestli patří do nahoty ženy i obličej a ruce nebudeme zodpovídat, protože zde nepanuje shoda učenců. Více o tomto tématu si můžete přečíst zde. Zopakujme, že výše popsaný oděv ženy je určený muslimce pro zakrytí nahoty před cizími, nepříbuznými muži. Otázky zakrytí nahoty před příbuznými, nebo před jinými ženami se samozřejmě liší, protože zde je přirozeně možné odhalovat z nahoty mužů a žen mezi sebou více. Důkazy pro to, co označujeme za šaríatský oděv a za definici nahoty vychází z jasných důkazů Koránu a sunny, můžete si více přečíst zde.

hijab pro vsechnyNyní se podívejme na praktické výzvy muslimů v České republice a naši pozici v zájmu osvěty. Proč se debaty o islámu tak často točí kolem žen, a konrétně kolem jejich odívání? Vězí za tím jednoduchý princip. Ti, kteří chtějí z nějakého důvodu poškozovat islám ví, že základem fungující rodiny a výchovy příštích generací je žena – matka. Když bude tato žena-matka donucena zbavovat se svých islámských hodnot, bude se to negativně projevovat i na výchově jejích dětí. Bude-li v nejhorším případě ženská morálka z islámského pohledu zcela zakažená, rozmůže se větší tolerance k zakázaným věcem v celých rodinách.  Za každou úspěšnou muslimskou  rodinou je spokojená, věřící a sebevědomá žena. Donutí-li nepřátelé islámu ženu cítít se nespokojená (omezí její životní možnosti uplatnění, nebo duchovního sebenaplnění), naruší-li její sebevědomí (napadáním jejího vzhledu, jejího postavení v islámské rodině a společnosti), může to ženy a dívky velmi negativně ovlivnit. A všichni víme, že ženy a dívky jsou více citově ovlivnitelné a oproti mužům s většími emočními výkyvy. To má své výhody a nevýhody, stejně jako další specifika žen, to ostatně dělá ženy ženami. Muž má vrozené propozice jiné (nejen fyzické, ale i myšlení) a podle toho se také liší přirozené pozice mužů a žen v rodině a společnosti. Napadání muslimských žen a útok na jejich city, je zbabělým pokusem narušit islámskou rodinu a islámské hodnoty jako takové. Je to útok na naše sestry, protože nepřátelé islámu nedokáží čelit islámu jinak, než tímto zbabělým útokem na naše „citově slabší polovičky“. Stejný princip funguje při kulturní invazi „západu“ do muslimských společností, kde také různé neziskové společnosti, velké korporace a média pomocí různých metod narušují tradiční islámské hodnoty. My zde mluvíme o několika slečnách v šátku v českých školách a nemocnicích. Ale v islámském světě je sitace „horší“, protože „nevěřící západ“ provádí neustálou kampaň pomocí filmů, seriálů, výběru zaměstnanců ve firmách, „osvětových“ akcí tak, že tam nejsou desítky žen přinášející „cizí kulturu“, ale miliony. Jestli si někdo stěžuje na dvě, tři dívky ve škole, jako útok „cizího prvku“, měl by si uvědomit, že muslimské společnosti čelí něčemu mnohem většímu a právo na „obavy o svou kulturu“ a „křižké tažení kombinací vojenských intervencí a kulturní invazí“ jsou u muslimů v tradičních islámských zemích oprávněnější. Tento vliv lidé často podceňují a nechápou, proč jsou muslimové vůči „křesťanskému západu“ (často chybně považují všechny Evropany za křesťany) tak ostražití a nedůvěřiví.

satek hidzab babickaZminili jsme pojem „nepřátelé islámu“. Aby nedošlo k dojmu, že se tím myslí nějaká konspirační myšlenka, nebo konkrétní skupina, upřesňeme si, koho tím máme na mysli: Jedná se o lidi v našem domácím českém prostředí, kteří se snaží sebe a ostatní přesvědčovat o tom, že by mělo být muslimům omezováno možnost svou víru praktikovat a projevovat. Patří mezi ně lidé, hlásící se k různým náboženstvím, od ateistů po samotné formální muslimy. Mezi takové nepřátele islámu patří například ti, kteří volají po zákazu hidžábu z důvodu bezpečnosti, z důvodu identifikace, kvůli ochraně „českých tradic“ (podívejte se na Babičku) apod., ale ve skutečnosti je jejich vnitřní motivace jiná – omezit muslimům jejich praxi, nebo jim ztěžovat život a ukázat jim, že je prostě nemají rádi.

mesita brnoPodobné je to například se zákazem stavby minaretu u brněnské mešity, který by údajně „narušil architektonický ráz místa“. Znáte to místo? Jedná se o okraj brněnského centra, kde končí pravidelná zástavba z doby průmyslové revoluce, míchající účelové objekty a menší činžovní domy různých odlišných stylů, ale ne nijak architektonicky ozdobných (jak to na chudých okrajích měst v minulých stoletích vyrůstalo), do kterých byly v době socialismu „vkusně“ zasazeny řady panelových domů (také různých stylů), které dnes vrhají stín na menší park a skryly rodiné domky vzdálené od hlavní silnice. Dnes je vše samozřejmě doplněno graffity, reklamními sloupy, trafikami… a někdy i prosklenými kancelářskými novostavbami.
videnska brnoNemůžeme se odborností rovnat stylystům a urbanistům, ale na první pohled je zřejmé, že takové místo nemá žádný hodnotný a jednotný „architektonický ráz“, který by malý minaret (z jedné strany ve stínu paneláku a činžáku, z druhé do volného zpustlého parku)  nějak výrazně narušil. Logicky docházíme k doměnce, že skutečným úmyslem nebyla ochrana „architektonického rázu místa“, ale prostě odpor proti mešitě jako takové, což si opravdu někteří lidé tehdy skutečně (snad z neznalosti, nebo populismu u odpovědných osob) dovolili.

Jaká pak může být motivace u ministra zdravotnictví, který tvrdí, že: „Z důvodu rizika přenosu infekcí zakazují v některých zdravotnických profesí, včetně těch sesterských, nošení náušnic či jiných šperků a já si nemyslím, že u šátků by se měla připouštět výjimka.“ a pokračuje „Není to žádná legrace, protože virové a bakteriální kmeny bývají často rezistentní. Proto jsou prostě nějaké předpisy, které platí pro všechny bez ohledu, zda je to křesťan, muslim nebo ateista. Náboženské vyznání ostatně nemá v nemocnici nikoho co zajímat. V rámci zdravotnického zařízení by neměla do popředí vstupovat propagace nějakého konkrétního náboženství.“ Nepřipadá vám to jako poněkud účelová argumentace, která je navíc i odborně chybná? Vždyť v prostorách, kde se musí dodržovat vyšší hygienické normy (nejen zdravotnická zařízení, ale také potravinové provozy jako pekárny, konzervárny atd.) se musí nosit pokrývka vlasů, někdy i rouška. Tedy, naopak volné vlasy jsou rizikem, ne šátek. Proto bychom uvítali, kdyby byl šátek naopak povinností u veškerého zdravotnického personálu, z ohledem na zdraví nás všech.

NEMOCNICE MILOSRDNYCH SESTERProto se můžeme jen pousmát (a slitovat) nad těmi, kteří různé akce proti muslimům, zdůvodňují nějakou formalitou, přičemž jejich vnitřní úmysl je motivováno našeptáváním satana a zlomyslností vůči muslimům a islámu jako takovému. Takových otázek je více, mnozí lidé, kteří brojí proti „halál“ porážkám mlčí vůči „košer“ porážkám (které jsou prakticky totožné), a absolutní většina potom mlčí v otázkách drůbežích velkochovů a těchto průmyslových továrnách na smrt, vůči zabíjačkám, případně vůči pohanským zvykům spojených s kapry a jejich krvavé veřejné kuchání, které si spojili s křesťanskými svátky vánočními. Další se snaží zabránit vzniku hřbitova pro muslimy z důvodu ochrany kulturního rázu místa, přičemž to doprovází jasnými xenofobními obrázky a narážkami. Další se snaží útočit vůči uzavírání islámských (a třeba i polygamních) sňatků v naší komunitě, přičemž sami mohou mít více přítelkyň a milenek (které o sobě třeba ani nemusí vědět)… Další se snaží podporovat vše izraelské jen proto, že vidí izrael jako jasného nepřítele muslimů, a ignoruje fakt, že izrael zabírá nelegálně půdu Palestincům, páchá válečné zločiny a na těchto principech sám vznikl a lidé, kterým ukřivdil, se prostě tomuto vývoji přirozeně a právem brání (a pak jsou označování za útočníky bez rozdílu metod odboje!). Další se snaží zabránit jakékoli prezentaci islámu v médiích, ve školách, ve veřejném prostoru – a volají po neomezené svobodě slova.  Další kritizují (někdy oprávněně) chování muslimských turistů a lázeňských hostů v ČR, ale vůbec se tak silně veřejně nevyjadřují k tomu, co vidíme ve všech větších českých městech v pátečních nocích a poté na ulicích v sobotních ránech. Nepořádek jako nepořádek, rušení nočního klidu je vždy prostě rušením nočního klidu. Ale když to dělá muslim (nebo Rom), tak se to snaží účelově využít právě proti islámu (nebo proti romům) ze stejného vnitřního pudu – nenáviděť a škodit muslimům.

satek hidbaz svejk 2Zeptejme se sami sebe, komu ubližuje, že má žena na své hlavě šátek, nosí dlouhý rukáv a volné neprůsvitné šaty?  Když se dívka/žena rozhodne zakrýt část svého těla, je to její svobodná volba. Považuje-li svá stehna za nahotu, zakryje je před zraky cizích mužů. Považuje-li své vlasy za nahotu, zakryje je před zraky cizích mužů. Komu a jak tím může ublížit, nebo upřít nějaká práva? I kdyby si snad zahalila svůj obličej, komu a jak tím může upřít nějaká práva? Udělá snad zkoušku za ní někdo jiný, kdo se skrývá pod niqábem? Směšná přestava. Vždyť v případě identifikace může a musí dívka/žena obličej odhalit. Je zde nějaký jiný důvod? Co se skrývá pod šaty, není tam skrytá zbraň? Nemůžeme se takto ptát u všech, co se skrývá pod jejich šaty, v jejich batozích a taškách? Je zde nějaký jiný důvod? Osvobození žen? Tím, že se jim přikáže, že něco nesmí nosit? Tím, že kritici hidžábu sami začnou dělat to, co odsuzují, tedy nucení lidí něco nosit/nenosti? Paradoxní. Je hidžáb veřejným přihlášením se k náboženství a jeho možná propagace? Ano. A? Je na tom něco nelegálního? Ne. Je na tom česká společnost tak špatně, že všichni okamžitě přijmou islám když uvidí ženu v šátku? Rozsype se česká společnost a zkrachují české pivovary (mnozí lidé myslí hned na ekonomické dopady více než na morální hlediska – viz odmítavý přístup české vládky k bojkotům Ruska), protože žena v šátku je neodolatelnou propagací islámské víry, takže ji hned davy v jejím okolí přijmou? Co je na tom, projevit svou víru veřejně, špatného? Navíc projevit svou víru, která je v ČR všeobecně uznávaná jako světové náboženství jehož svobodné vyznávání a praxi ČR zaručuje ústavou (Viz porevoluční: “vláda bere na vědomí existenci muslimské obce a přiznává jí právo na plnoprávný náboženský život. Rok 1990) Myslí si snad někdo upřímně, že šátek a dlouhý rukáv nějakým způsobem znamená propagaci nějaké zločinné, nebo teroristické organizace?  Mám-li křížek na krku, propaguji hned mexické drogové kartely, které jsou známé svým silným hlášením se ke „katolické víře“? Budeme-li pokračovat v podobných otázkách, vždy dospějeme k tomu, že motivací k podobnému omezování práv muslimů je vždy buď neznalost a lenost hledat pravdu o islámu, nebo populismus, nebo zlomyslnost, nebo příslušnost k nějakému extrémnímu myšlenkovému směru (fundamentální sekularisté, marxisti, neonacisti…).

Jak se tedy s těmito pokusy vyrovnat? Zde platí jasné pravidlo a vzor proroka Mohameda, mír s ním: Takové nepřátele ignorovat, nebo reagovat na špatné dobrým. Nenechme nenávist, aby nás svedla k hříchům, jako je oplácení, urážení, vulgarity, nebo snad násilí. Je dobré připomenout, že život věřícího se liší od života nevěřícího (myšleno nemuslimů). My toužíme po tom, abychom byli připraveni na zúčtování v Soudný den a toužíme po nesmrtelnosti v ráji. Zbožní věřící jsou „cizinci“ mezi ostatními lidmi. Jsou cizinci, protože přemýšlí jinak. Chtějí potěšit svého Stvořitele a plnit své povinnosti vůči Bohu, vůči své rodině, sousedům, kolegům… vůči zvířatům. Nežijeme proto, abychom jedli, pili, množili se, pracovali, studovali… jíme proto, abychom žili a mohli uctívat Boha. Pijeme proto, abychom žili a mohli uctívat Boha. Máme děti, pracujeme, studujeme, abychom splnili své závazky vůči ostatním a tak mohli konat dobré skutky a uctívat Boha. Postihne-li nás pohroma, nezoufáme si mnoho, ale řekneme „díky Bohu za to.“ Postihne-li nás nějaké velké požehnání, neradujeme se mnoho, ale řekneme „díky Bohu za to.“. Takže když upevníme svou víru ve svých srdcích a skutečně aplikujeme své znalosti islámu, nebude nám nijak vadit, že musíme zakusit nějaké příkoří, zlo, nespravedlnost a křivdu. Naopak vidíme, že je to zkouška od Boha.

ceska kulturaKdyž se nám snaží nejen lidé, ale i mnozí (i nejvyšší) politici, bránit v plnohodnotném náboženském životě, proč bychom je měli nějak respektovat více, než je nutné ze zákona a neškodné zdořilosti? Proč bychom měli MY omezovat sebe ve své víře a v naší vlastní zemi, jejíž jsme občany, jen kvůli nějakým názorům nevědomých a zlomyslných lidí. Máme přece občanské a lidské právo naši vlastní zemi spoluvytvářet, spolupodílet se na její společnosti a určovat její vývoj. Proč bychom nemohli odmítat životní styl svých předků, když vidíme, že žili v bludu? Jakým právem nás někdo nutí respektovat „naše české kulturní zvyky“, když jsme si sami vybrali, že v některých tradicích a zvycích prostě pokračovat nechceme a odmítáme přijímat nekriticky a automaticky dědictví našich otců a dědů jen proto, že to byli naši otcové a dědové.  Musíme jasně říct, že rozumný člověk se snaží zjistit, proč je něco zvykem a tradicí a když v tom vidí škodu pro sebe a pro společnost, snaží se to změnit u sebe a poté v okolí.  Proč bychom se báli vstoupit do našeho džihádu, vytrpět ztráty, investovat čas, majetky a síly, když víme, že nikdo na světě nám nemůže nijak ublížit, protože Bůh je s námi a On je spravedlivý. I kdybychom zemřeli. Když půjde muslimský pár nočním městem a přepadne jej skupina islamofobů a ubodá je k smrti, je to lidská tragédie, ale uvědomte si, že tito lidé, zemřeli-li na své víře, mají slíbený věčný ráj, který vynahradí všechnu bolest a křivdy tak, že si na to špatné v ráji ani nevzpomenou. Co se tomu vyrovná? Má pak smysl uvažovat o tom, jestli kvůli svému zaměstnání, nebo škole oholíme plnovoust, nebo sundáme šátek? Právem koho nám bude někdo něco takového přikazovat, když tím nikomu neubližujeme? Právem těch, kteří se považují za morálně nadřazené muslimům a tuto nadřazenost chtějí dokazovat silovým řešením zákazů/příkazů v občanské a demokratické společnosti? Právem těch, kteří uspořádají spektákl a vyšlou policejní komando do mešity před pátečním kázáním, aby zadrželi jednu osobu, kterou by jinak mohli zastihnout kdykoliv jindy doma, nebo v kanceláři (a kterou pak po zadržení propustili…) – a to kvůli knize, která se ve stejnou dobu veřejně prodávala v nedalekém knihkupectví na Václavském náměstí, a která upřímně neobsahuje nic víc, než rčení, že muslim je lepší než nemuslim (a jeden proto skončí v rájí a druhý v pekle), tedy nic odlišného od jiných náboženských knih… Budeme se stydět odmítnout potřást ruku nepříbuzné cizí osobě druhého pohlaví, odmítnout se napít alkoholu, odmítnout nehalál maso, odmítnout nemanželský sex, odmítnout své veřejné a hrdé se hlášení k islámu?   Když nepřátele islámu denodenně uráží naši víru, našeho proroka, naši náboženskou praxi, morálku? A nejen to, také si o naší věrouce a morálce vymýšlí a snaží se tak lidem islám zohavit v jejich očích, využívající jakékoli špatné věci, které se bezesporu na světě dějí, k ospravedlnění jejich falešnému pohledu na naši víru. Za svou víru se nemůžeme logicky stydět a naopak ji musíme prezentovat veřejně a hrdě a neustupovat v otázkách víry a praxe jinak, než je to nezbytně nutné. A právě v tom je síla zbožných muslimů a síla jejich dawa – šíření islámu k ostatním.

letni tabor islam 11Kdo opravdu touží po integraci muslimů, nemůže vypustit z úst slova, že zákazem „zahalování žen“ se je snaží osvobodit. Ba naopak! Tímto je zavřou doma, protože nebudou chtít chodit ven jako nahé. Nebudou samy ženy chtít, vlády a úřady je z neznalosti uvězní doma. A takové případy jsou známé z Belgie a Francie. Kdo opravdu touží po integraci muslimů, nebude je nutit k asimilaci tím, že jim bude zakazovat praktikování své víry.  A jak jsme již upozornili, omezování praktikování islámu je často jen zastíráno falešnými úmysly (např. všeobecný zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, ochrana „architektonického rázu“, „ochrana zvířat“, „omezení lázeňské turistiky“), ale ve skutečnosti je zaměřeno právě vůči muslimům a muslimkám, to je ten pravý důvod a vnitřní zlomyslný motiv škodit muslimům. Jedna věc se v posledních letech v České republice ukazuje stále jasněji: muslimové si jsou nejbližší právě s jinými muslimy a soudržná komunita, která žije svým komunitním životem je nutností. Ukazuje se, jak velkou důležitost hraje vzájemné osobní poznání muslimů v ČR, jejich fyzická blízkost a jejich rodinná – obchodní – studijní – sousedská provázanost. Toto je nyní směr, kterým se česká muslimská komunita ubírá a který je zároveň ochranou českých muslimů a muslimek, a zároveň přirozenou reakcí na společenskou a politickou situaci. Do jaké míry je vhodná integrace z dlouhodobého hlediska rozvoje komunity a zároveň islamizace naší země jsme se zabývali zde v tomto textu „Skutečný život“.

A vězte, že kdo uvěřil v Boha a Posla Jeho – a vytrval na tom – ten již ve svém životě zvítězil.


eagle arabian obleceniPro zájemce o islámské oblečení a další sortiment (vůně, doplňky…) existuje v ČR několik míst, kde se dá nakupovat. Pro inspiraci můžete hledat zde: obleceni_kosmetika_zdravi_sluzby

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Islamofobie, Muslimská komunita v ČR, Společenost - islamizace, Události - pozvánky - publikace - doporučení se štítky , , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.