Několik často nepochopených témat kolem manželství a žen

islamska rodinaVěk při uzavření manželství:
Manželství se doporučuje uzavírat co nejdříve, a pokud k tomu má muslim/muslimka možnosti (zdraví, finance, samostatnost), je to jeho povinností. Je to tak proto, aby člověk nebyl zbytečně vystaven pokušení smilstva a mohl co nejdříve doplnit polovinu své víry – manželství. Nějaký přesný věk ale není nijak předepsán a dolní hranicí je fyzická dospělost – plná právní odpovědnost – u žen ohraničená menstruací, u mužů polucí. Ale i ženy a muži, kteří ještě toto z nějakého důvodu něměli, mohou uzavřít manželství a jsou považování za právně způsobilé, když dosáhnou věku 15 let (Přesněji, 15 lunárních let. Jeden lunární rok tvoří v islámu 12 měsíců. Nový měsíc začíná ve chvíli, kdy se na obloze objeví nový srpek Měsíce).
Všichni manželé bez rozdílu věku mají stejná práva a povinnosti, co se týče například rozvodu, Bůh praví v Koránu v českém významu: ***Pro ty z vašich žen, jež již nemají naději na menstruaci, ale jste-li přesto na pochybách, nechť jsou čekací lhůtou tři měsíce; a stejně platí i pro ty, které ještě menstruaci neměly….***  (65:4)

Vybírání manželů dětem
Podmínkou uzavření manželství je souhlas obou snoubenců a nikdo nemůže být do manželství nucen Ze sunny známe příklad, že žena jménem Khansá bint Khidám, nechť je s ní Bůh spokojen, jednou přišla k Prorokovi (mír a požehnání Boží s ním) a stězovala si: „Můj otec mě donutil si vzít mého bratrance aby si udržel jeho postavení (v očích lidí).“ Prorok (mír a požehnání Boží s ním) jí řekl, že má svobodu tento sňatek opustit a vybrat si kohokoliv chce. Odpověděla, „Souhlasím s rozhodnutím mého otce, jen jsem chtěla dát ženám vědět, že jejich otcové nemájí právo zasahovat do jejich sňatku.“ (zaznamenal Ahmad, An-Nasa’i a Ibn Madžah)

Obřízka
Obřízka je v islámu velmi doporučována u chlapců (velmi doporučována, nebo povinná, podle různých názorů učenců). U žen neexistuje věrohodný důkaz pro její praktikování a tak spadá do kategorie zakázaného upravování lidského těla. Sem patří všechny zásahy do podoby lidského těla, včetně plastické chirurgie (zásahy jsou možné jen ze zdravotních důvodů, nebo v případě, že by byla bez takového zásahu narušena možnost normálního života). Budoucí manželé nesmí před druhým zatajovat zdravotní problémy, vady, nebo zásahy do těla (tetování, plastické operace apod.).

Muslimská nevěsta musí být panna
Islám je náboženství středu a univerzální náboženství, které nevyžaduje od lidí nemožné, ale ani je nenechává žít v anarchii. Z logiky islámu je povolený sňatek mužů s rozvedenými ženami a vdovami, stejně tak si ženy mohou brát rozvedené muže a vdovce. Obě skupiny zpravidla nejsou panny/panicové.
Islám ale samozřejmě zakazuje předmanželský styk oběma pohlavím a šaríatský trest je pro ně stejný. Připomeňme náš vzor, proroka Mohameda, který si vzal Chadídžu, která byla předtím dvakrát vdaná a naprostá většina jeho ostatních manželek byly buď vdovy, nebo rozvedené ženy.

Rodinné záležitosti a čest rodiny
Jak manželství, tak rozvod, jsou veřejné akty v komunitě, které musí být náležitě oznámeny. Čest rodiny je chráněna islámskými morálními pravidly. Neexistuje ale žádná možnost, aby vzal kdokoli z rodiny „spravelnost do svých rukou“ a vykonal odporný akt označovaný jako vraždy „ze cti.“ Takový akt by byl vraždou jako každá jiná a jejímu pachateli by náležel samozřejmě trest. Vraždy ze cti jsou vykonávány v různých kulturách a lokalitách a zcela běžně je páchají také například křesťané či hinduisté.

Výchova dětí po rozvodu
Dívky i chlapci zůstávají v péči matky – dokud ta se znovu neprovdá, nebo dokud nedospějí. Věk a přesné určení se liší podle různých učenců, každopádně je důležité, že se bere v ohled nejlepší možný prospěch a budoucnost dětí, o čemž může rozhodovat i soud.

Věno v islámu
Věno (neboli mahr) je majetek, který je přesně stanovený a který dá (nebo přislíbí) muž své manželce při uzavření manželství. Tradičně by měl být udáván v trvalé hodnotě, která nepodléhá velkým výkyvům nebo inflaci (obvykle zlato).

Právo na rozvod
V islámském právu šaría jsou dva druhy rozvodu: taláq a chul. Taláq je rozvod ze strany muže, který si nepřeje další trvání manželství, nebo rozvod, který požaduje žena po manželovi, který neplní své povinnosti vůči ní, stanovené islámskou šaría. Tento rozvod provádí muž, nebo soudce a žena má po rozvodu právo na svůj mahr (věno).
V případě chul je rozvod ze strany ženy v případě, že manžel své povinnosti vůči ní plní (poskytuje ji vhodné bydlení, vhodnou stravu, vhodné ošacení, nepřikazuje ji něco v rozporu s jejím náboženstvím [manželka muslima může být i praktikující židovka či křesťanka] , nepoužívá její majetek a finance bez jejího souhlasu, sexuálně ji uspokojuje, neuráží její čest, plní své náboženské povinnosti – modlitbu, zakát za sebe a celou rodinu atd., nedopouští se velkých hříchů apod.), ale ona si i přesto přeje z nějakého osobního důvodu rozvod. V případě, že žena o tento rozvod požádá, sňatek se zruší a žena vrátí věno.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Muslimská komunita v ČR, Společenost - islamizace se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.