Aktualizace: Proč není tzv. „islámský stát v Sýrii a Iráku“ islámský + Dopis islámských autorit proti DA’IŠ.

dopis bagdadimu isil isis daish isAktualizováno 25.12.2014:

Ímám univerzity Al-Azhar, jedna z největších autorit muslimů, jasně prohlásil o DA’IŠ:
Tyto barbarské a hrozné zločiny poškozují jméno naší víry,“ dodal vlivný muž sunnitského světa. Skupina IS si podle něj dala záměrně název Islámský stát ve snaze šířit „svou mylnou podobu islámu“. Vinu za rozmach IS připsal i Západu, když poukázal na to, že Irák je „jedenáct let po americké invazi vydán na pospas znepřáteleným milicím, které v Iráku rozpoutaly krvavou lázeň“. Podobná situace podle něj nastává v Sýrii. Tájib ale přiznal, že na vzniku extremismu, který „stvořil ozbrojené skupiny jako Al-Káida a další“, nesou vinu i samotní muslimové.

Dále učenci z univerzity Al-Azhar vyjádřili názor, že nemůžeme označit lidi, podporující DA’IŠ za odpadlíky od víry. Odpadlíkem od víry se dá nazvat ten, nebo kdo formálně a veřejně odmítá věrouku islámu (Víra v Boha, Knihy, Proroky, Anděly atd.), nebo odmítá povinnost praktikování pilířů víry (šaháda, modlitba, zakát, půst v Ramadánu, hadždt). Lidé, kteří podporují, nebo stojí za DA’IŠ tyto věci nepopírají a naopak se k nim hlásí a formálně jsou tedy muslimy. Stejně, jako mohou být formálními muslimy zločinci a vrahové, podvodníci, zloději a lháři. Stejně, jako byl muslimem Usáma bin Ládin. To ovšem nevypovídá nic o tom, jak opravdová, silná a správně pochopená je jejich veřejně deklarovaná náboženská víra a do jaké míry ji správně praktikují. Také oficiální náboženská příslušnost nevypovídá nic o tom, co si vyslouží od Boha za své činy na tomto a poté na onom světě – bude-li to odměna nebo trest. A Bůh ví nejlépe.


Níže naleznete překlad 24 bodů dopisu více než stovky významných světových muslimských autorit a učenců Abú Bakrovi al-Baghdádímu, představiteli Da’iš (česky ISIS, tzv. Islámský stát v Iráku a Šámu).

Je to zřejmě nejlepší a nejreprezentativnější ukázka ze současného islámského světa (spolu se stanovisy Organizace islámské spolupráce), odsuzujícího toto uskupení, které není ani islámským, ani státem.

(s našimi poznámkami označenými * a kurzívou – pro lepší pochopení nemeuslimy )

1) Je zakázáno, aby někdo vydával fatwy (nábožensko-právní prohlášení) bez nezbytného vzdělání. Je také zakázáno citovat části veršů z Koránu bez všeho, co s nimi souvisí a vytvářet na základě toho nová pravidla.

2) Je zakázáno rozhodovat v otázkách islámského práva bez dokonalé znalosti arabštiny.

3) Je zakázáno zjednodušovat šaríu a ignorovat islámské vědy a souvislosti.

4) Učenci se mohou ve svých šaríatských právních názorech lišit, kromě základní islámské věrouky.

5) Je zakázáno ignorovat realitu současné doby (*pravidlo při zavádění šaríatských principů tam, kde je to možné a prospěšné, protože šaríatská pravidla, která se vztahují na společnost, mají nějaký účel a smysl, který může být špatným aplikováním bez znalosti souvislostí místa a času popřen)

6) Je zakázáno zabíjet nevinné. (*ať už jsou to muslimové, nebo ne)

7) Je zakázáno zabíjet vyslance, diplomaty, novináře, humanitární pracovníky.

8) Džihád (ve smyslu ozbrojeného boje) je obranná válka. Pro jeho vedení formou boje je nutná jasná příčina, správný úmysl a správný způsob vedení boje. (*1 – Džihád má i jiné formy, než ozbrojený boj – boj proti svým hříchům, boj slovem atd.  *2 – Obrannou válkou může někdy být v islámu i preventivní útok, nebo obrana lidí mimo území islámského státu)

9) Je zakázáno tvrdit o lidech, že nejsou formálně muslimové, dokud sami nedeklarují svou nevíru (například je zakázáno označit někoho za nemuslima proto, že nemá nějaké náboženské znalosti, vykonal hřích apod. – takže ano, i Bagdádí a bojovníci Da´iš jsou formálně pořád muslimové)

10) Je zakázáno ubližovat, nebo špatně zacházet s křesťany, jak to ISIS dělá.

11) Je nutné pokládat jezídy za „lid knihy“. (*přesněji, i když se mohou podle některých učenců vymykat definici „lidu knihy“, tak není možné je automaticky považovat za nepřátele a nebo povolovat proti nim bezpráví. Stejně jako hinduisti a budhisti – ti nejsou z lidu knihy – mohou nabýt statutu jako „dhimi“, nebo podobného = být pod ochranou muslimské vlády)

12) Obnovení otroctví je zakázáno. Bylo zrušeno obecným souhlasem.

13) Je zakázáno nutit lidi ke konverzi.

14) Je zakázáno popírat práva žen.

15) Je zakázáno popírat práva dětí.

16) Je zakázáno vyžadovat tresty hudúd (fyzické tresty v islámském trestním právu) bez následování řádných procedur, které zajistí spravedlnost a milosrdenství. (*viz bod 5)

17) Je zakázáno mučit lidi.

18) Je zakázáno znetvořovat mrtvé.

19) Je zakázáno dělat zločinné akty jménem Boha

20) Je zakázáno ničit hrobku proroků a jejich společníků, stejně jako je zakázáno ničit úrodu hroznů s odůvodňováním, že se používají k výrobě alkoholu. (*Když se tyto hroby stanou symbolem přidružování – lidi se k nim začnou modlit atd., je zde rozpor mezi učenci, jak to vyřešit a jak muslimům v tomto zabránit, v tomto případě je možné hrob přeměnit a odstranit zbožtěné předěty, ozdoby apod.)

21) Ozbrojené povstání je povoleno jen proti nevěřícímu vládci a v případě, že lid nemá právo se modlit.

22) Je zakázáno vyhlásit chalífát bez souhlasu všech muslimů (*většiny odpovědných muslimů, jako vzor je zde volba nástupců po proroku Mohamedovi, kdy hlasovali nejbližší prorokovi společníci a zvolen byl ten, kdo získal většinu)

23) Loajalita k národu a jednomu státu není v rozporu s islámem.

24) Islám nevyžaduje, aby byl někdo nucen se někam stěhovat (* Povinná hidžra, jak vyžaduje ISIS, aby se muslimové přestěhovali k nim). Po návratu do Mekky prorok Mohamed řekl:„Po osvobození Mekky již není hidžry. Zůstává jen džihád a upřímný úmysl. Proto, budete-li vyzvání k boji, odpovězte na výzvu a vyražte!“  Ostatní druhy hidžry, jako dobrovolné stěhování se před útlakem zůstavají, ale nejsou povinné a v případě Mekky nepřipadá v úvahu ani v případě útlaku, tam se musí vzdorovat, jak je zmíněno v hadísu výše)

Zdroj, kde naleznete rozbor a důkazy ze zdrojů šaríji: http://lettertobaghdadi.com/14/english-v14.pdf


Naše dřívější vyjádření k Da´iš (ISIS):
Na téma ISIS ze 7. srpna 20144  a stařší Na téma ISIS z 12. června 2014


Islám nemá žádný oficiální symbol. Přihlášení se k islámu probíhá vyznáním víry, ne používáním symbolů. Podle vzoru prvních chalífů se pro organizační účely používá černý či bílý prapor, nebo prapor s vyznáním víry „Není božstva kromě Jediného Boha“. Nebo otisk pečeti proroka (Mohameda, mír s ním). Například půlměsíc je symbol, který byl přijat jako již zavedený symbol na muslimy osvobozených územích na předním východě. Půlměsíc nemá náboženské odůvodnění a nemá ani oporu v praxi Proroka (mír s ním) a jeho následovníků. Přesto je dodatečně spojován s životem muslimů, kteří se řídí lunárním kalendářem, jehož nový měsíc začíná, když se na obloze objeví nový Měsíc (srpek). Přestože někdo používá islámskou symboliku a islámské názvy, neznamená to, že se nejedná pouze o zástěrku a mediální prezentaci a vnitřní podstata může být pravým opakem. Proto tvrdíme, že islámský stát není islámský, ani stát.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Společenost - islamizace, Události - pozvánky - publikace - doporučení, Zahraniční se štítky , , , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.