Šíření islámu praktikováním islámu, část 1. Úvod a vyznávání víry

Úvod

Žijeme v době, kdy se islám dostal do celého světa. A začal jako poselství jednomu jedinému muži, nejvýznamnější osobnosti v dějinách, poslu Božímu, Mohamedovi, ať mu Bůh žehná a dá mír. Francouzský spisovatel a politik Lamartine již před téměř dvěmi stoletími prohlásil: „Jestli vznešenost účelu, malost prostředků a ohromující výsledky jsou tři kritéria lidského génia, kdo by se mohl jen opovážit porovnávat jakéhokoliv významného člověka v dějinách s Muhammadem?“ 

Podobně se vyjádřil americký spisovatel a filozof W. J. Durant: „Pokud bychom hodnotili význam člověka podle velikosti jeho vlivu na lidstvo, museli bychom prohlásit: Muhammad je nejvýznamnější z nejvýznamnějších v celé historii.“

A také M. H. Hart, profesor astronomie, fyziky a historie vědy: „To, že jsem Muhammada uvedl v čele seznamu sta nejvlivnějších lidí světových dějin, může některé čtenáře překvapit a někteří to mohou zpochybnit. Byl to však jediný muž v historii, který byl úspěšný jak v rovině náboženské, tak světské.“

Prorok (s)* a poté jeho následovníci (r)* dostali islám do celého světa. Nebrali ohled na to, že je omezují dopravní prostředky, hranice říší, majetky, rodiny, zázemí rodných měst… Na cestě Boží je omezovali nejvíce hranice pevniny a oceánů. Mnozí společníci proroka a poté jejich potomci zanechali své domovy a rozšířili islám až k hranicím Atlantického oceánu na západě (Maroko, Andalusie – Španělsko a Francie a možná i za oceán do oblastí Nového kontinentu), do oblastí Indického oceánu (pobřeží východní Afriky, Maledivy, Komory, Indie, Indonésie, Austrálie), na severu pak až do oblastí velehor a pouští (Afgánistán, Uzbekistán, Kavkaz). Co bylo tajemstvím, že jeden člověk, nebo málá skupina lidí, dokázali přinést islám celým národům, a ty pak přijali nové náboženství? Náboženství měnící nejen obyčejné stravovací návyky a zvyklosti v oblékání, ale celkově morální hodnoty, způsob ochodování, hospodaření, vědeckého bádání, vojenství atd. Byla to upřímná víra v Boha, praktikování Koránu a sunny a formování skutečných zbožných osobností a zbožného prostředí.

Chceme-li dosáhnout rozšíření světla a milosrdenství islámu v našich moderních společnostech, musíme napravit sebe a své okolí a k tomu nám je příkladem právě prorok Mohamed (s) a jeho následovníci (r). Jaké vlastnosti a činy jsou řešením?


1. Naplnit vyznání víry: Není božstva kromě Boha Jediného a Mohamed je Jeho prorokem.

šahádaPrvní části šáhády:
لا إله إلا الله   čteno v českém přepise: [lá iláha illalláh] což znamená v českém významu“Není božstva kromě jediného Boha“

A) Cíl: jistota, že nikdo, kromě Boha, není hoden uctívání. Náprava falešných pocitů a emocí, že něco ze stvořeného má jakoukoli moc. Jistota, že svět stvořil Bůh, obživu dává Bůh, zdraví dává Bůh, přírodní zákony ovládá a mění Bůh a na onom světě bude věčný život pro lidi, následující po Soudném dni, ve kterém bude Bůh spravedlivým Soudcem. Toto je cíl a smysl života – uctívání Boha a touha po Bohu a Jeho odměně na onom světě, což nám přinese i úspěch, štěstí, materiální zajištění a další nezbytnosti nutné na tomto světě.

B) Užitek: Bůh řekl v Koránu v českém významu: ***Co týče se toho, jenž rozdával a Boha se bál a za pravdivou nejkrásnější odměnu pokládal, tomu usnadníme přístup ke snadnému.*** (92:5-7)
A prorok (s) řekl v českém významu: „Ten, jehož poslední slova byla „lá iláha illalláh“ vstoupí do ráje“

C) Místo uskutečnění šahády: Srdce člověka.

D) Důkaz uskutečnění: Změna myšlení a priorit člověka.

E) Důležitost naplnění šahády: Ten, kdo věří, že něco vychází z moci jiné, než od Boha, nebo přisuzuje vlastnosti Boží a jeho jedinečnost v Panování, něčemu nebo někomu jinému, dopouští se modloslužebnictví a popírá tím svůj stav islámu.

F) Způsoby, jak prakticky naplnit tuto část šahády: 
1) časté opakování šahády „Lá iláha illalláh“ při uvědomění si jistoty v Boha.
2) být společníkem těch lidí a takových událostí, shromáždění a posezení, kde se opakuje a připomíná náboženství a šaháda „Lá iláha illalláh“.
3) připomínání a vyzývání lidí k tomu, aby si uvědomili význam „lá iláha illalláh“ ve svých životech.
4) prosba k Bohu, ať nám a celé naší ummě požehná a upevní nás v jistotě této šahády.

islám šaría shariaDruhá část šahády:
محمد رسول الله   čteno v českém přepise [Muhammadun rasúlulláh]
což znamená v českém významu „Mohamed je Posel Boží“

A) Cíl: Poslušnost proroku (s) v tom, co přikázal, stranění se toho, co zakázal a a dosvědčování pravdivosti toho, co nám řekl. Následování proroka (s) ve způsobu života, který nejlépe naplňuje vyznání, že není božstva kromě Jediného Boha. Změna vzorů v chování, morálce, uctívání, a ve všech oblastech života, právě na vzor nejlepší – vzor proroka Mohameda (s).

B) Užitek: Bůh řekl v Koránu v českém významu: ***Rci: „Poslouchejte Boha a poslouchejte posla! Odvrátíte-li se, pak on ponese jedině to, co na něj bylo vloženo, a vy ponesete to, co bylo na vás vloženo. Však uposlechnete-li jej, budete na cestě správné.“ A poslu přísluší jen hlásání zřetelné.*** (24:54)
A prorok (s), řekl v českém významu: „Celá má umma vejde do ráje kromě těch kdo odmítli.“ Řekli jsme: „Ó proroku, kdo může odmítnout? Odpověděl: „Kdokoliv mne poslechl vstoupí do ráje, a kdokoliv mne neposlouchá odmítl.“

C) Uskutečnění:  Láska k poslu a proroku Božímu, Mohamedovi (s)

D) Důkaz naplnění: Poslušnost k poslu a proroku Božímu, Mohamedovi (s) a následování jeho sunny.

E) Důležitost naplnění: Všechny cesty vedou ke zkáze, kromě cesty proroka (s). Posel (s) řekl ve známém hadísu od Irbáda ibn Saríji: „Kdo bude žít po mně, uvidí mnoho sporů – držte se mé sunny a sunny pravověrných chalífů po mě, pevně se jí držte zuby špičáky! (česky by se řeklo „držte se jí pevně zuby nehty“). Cesta islámu a proroka (s) je cestou středu. Je nutné se snažit ji naplnit, jak to jen jde. V této věci neexistuje extrém. Plní-li člověk své náboženské povinnosti, snaha hledat znalosti ve víře je neomezená, snažit se žít podle proroka (s) na 100% je nejlepší cíl v pozemském životě. Jakékoli odmítání a umírňování se věřícímu škodí. Následovat proroka např. jen ze 20% není umírněností, ele extrém v podlehnutí pozemskému světu. Je znakem slabostí ve víře a slabosti ve spoléhání se na Boha, a naopak znakem dávání priority osobním touhám, nebo strachu před stvořenými věcmi, jako jsou vlivní lidé kolem nás, plynoucí čas, majetky atd. Posel Boží (s) řekl: „Neprojdou dvě chodidla Božího služebníka, aniž by nebyl v Den Zmrtvýchvstání tázán na čtyři. Svůj život, jak jej strávil, jeho mládí, jak jej využil, jeho majetek, jak jej získal a jak s ním naložil a na jeho znalost, co s ní učinil.“ Co lze změnit a udělat dnes, neodkládejme na zítřek.

D) Způsoby, jak prakticky naplnit tuto část šahády:
1. Následovat proroka (s) podle jeho morálky a chování, vztahů s lidmi, vzledu a způsobů každodenního života od probuzení po ulehnutí ke spánku.
2. Být společníkem těch lidí, kteří ctí sunnu, znají její důležitost a uvádí sunnu do svých každodenních životů.
3. Připomínání a vyzývání lidí k tomu, aby si uvědomili význam šahády „muhamadun rasúlulláh“ ve svých životech.
4. Prosba k Bohu, ať nám a celé naší ummě požehná a upevní nás na nejlepší cestě nejlepšího z lidí, na cestě proroka Mohameda (s).


* Poznámka:
(s) Za jménem proroků dodáváme „alayhi salám“ (Mír s ním), na stránkách naleznete zkratku (s). Za jménem Mohameda se dodává „sallalláhu ´alaihi wa sallam“ (kéž mu Alláh požehná a dá mu mír), taktéž zde nalzente zkratku (s).
(r) Za jménem sahábů (společníků Mohameda, první generace muslimů po dovršení islámu v době Proroka. První generací muslimů byli de facto Adam a Eva, druhou generací jejich věřící potomci atd.) se dodává„radiyalláhu ´anhu/´anhumá/´anhum/´anhá (kéž je s ním/nimi/ní) Alláh spokojen. Na stránkách nalznete zkratku (r).

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Muslimská komunita v ČR, Společenost - islamizace se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.