Alexandrijská knihovna a islám (výběr z časopisu Nový orient, rok 1950)

Ivan Hrbek: Alexandrijská knihovna a islám

Roku 641 dobyli Arabové, vedeni slavným válečníkem Amrem ibn al-Ás, Alexandrie, hlavního města tehdejší byzantské provincie Egypta. Muslimské vojsko se usadilo v městě a Amr začal zařizovat mírovou civilní správu. Při hledání vhodných úředníků z řad původního řeckého obyvatelstva seznámil se také s proslulým řeckým filosofem a gramatikem Janem Filofonem, se kterým se spřátelil. Jan, obávaje se o osud alexandrijské knihovy,největší knihovny v tehdejší době, požádal Amra, zda by mu nevydal knihy tam uložené. Amr byl ochoten, ale považoval za nutné obrátit se v tak důležité otázce na chalífu Omara, sídlícího v Medíně. Omar na jeho dotaz odpověděl: „a co se týče knih, o nichž jsi mi psal: Tedy jestliže je v nich to, co se shoduje s Koránem, je to zbytečné, odporuje-li jejich obsah Koránu, nepotřebujeme toho a je to škodlivé. V každém případě dej přednost jejich zničení!“ Amr jako poslušný podřízený dal rozdělit knihy a svitky do alexandrijských lázní, jichž bylo tehdy asi 5000 a po dobu šesti měsíců se netopilo v pecích ničím jiným.

Tak zní známá pověst o zničení alexandrijské knihovy a o Omarově barbarském fanatismu, která skoro tři sta let je tradována v různých historických spisech i učebnicích dějepisu a která je uváděna jako příklad náboženské nesnášenlivosti a nepřátelství církve vůči svobodným vědám a dědictví předchozích věk. Je nesporné, že tato zpráva je poučná a zajímavá, ale nejzajímavější je, že není pravdivá. Úkolem těchto řádků je vylíčit vznik a rozšíření této zkazky a zjistit, jak tomu bylo skutečně s alexandrijskou knihovnou.

Tato knihovna byla založena pravděpodobně Ptolemaiem II. (283-246 př.Kr.), a přiřazena k akademii a museu.Byla umístěna ve čtvrti Brucheion, blízko přístavu a čítala v době největšího rozkvětu až sedm set tisíc svitků. V nich bylo obsaženo veškeré vědění antického světa a Alexandrie se stala díky této knihovně střediskem vědeckých snah, odkud se rozlévala helénská vzdělanost po celém tehdejším světě. Vedle této knihovny v Brucheion, byla týmž vládcem založena ještě jedna menší knihovna asi o 50.000 svazcích ve čtvrti Serapion.

Co se stalo s těmito poklady antické vzdělanosti, jejichž ztráta je připisována na vrub ničivému fanatismu muslimů? Podle Plutarcha byla knihovna i s přilehlým museem zničena r.47 př. Kř. při požáru egyptského loďstva, od nehož chytl přístav a čtvrť Brucheion. Caesar, který dal loďstvo zapálit, chtěl původně knihy přestěhovat do Říma, nejen, aby poskytl lidu zcela novou podívanou při triumfu, ale hlavně ze správného porozumění pro význam literárních sbírek. Avšak požár, určený k zničení námořní moci egyptské, zmařil i jeho plán přenést středisko vzdělanosti z Egypta do Říma. Z původních sbírek bylo prý zachráněno jen asi 40.000 svitků, o jejichž osudu však není známo nic dalšího.

Druhá sbírka, jak již řečeno, byla ve čtvrti Serapion, v chrámu boha Serapise, kde bylo i v době křesťanské středisko staré pohanské vzdělanosti a kam snad byl po požáru hlavní knihovny přenesen zbytek knih. V letech 380-395 po Kr. stal se patriarchou alexandrijským Theofilos, který považoval za svou povinnost vymýtit z Egypta poslední zbytky pohanství. V tom ho podporoval císař Theodosios (379-395), autor několika ostrých zákonů proti pohanskému kultu. Okolo r. 391 bylo Serapeum znično v důsledku císařského ediktu, který byl vydán na popud patriarchy Theofila, jak dosvědčují současné kroniky pohanské i křesťanské. Ještě v době Orosia, známého římského historika (cca 417), bylo možnos patřit v chrámech alexandrijských prázdné regály po knihách.

V době arabského výboje nebylo v Alexandrii knihovny většího rozsahu, která by stála za zmínku. Byly-li tam tehdy nějaké sbírky knih, je pravděpodobné, že je Řekové odstěhovali za obléhání města, neboť Arabové jim nechali volný přístup k moři a většina majetnějšího obyvatelstva stejně jako úředníci i s archivy a knihami opustili město před jeho átem do rukou muslimů.

Z toho jasně plyne, že Arabové nemohli knihovnu zničit z toho prostého důvodu, že tam žádné nebylo. Jak tehdy vznikla pověst o výroku Omarově a jakým způsobem se tak rychle rozšířila, že nalezla cestu i do učebnic?

Zbytek textu (celý text) naleznete zde: Alexandrijska-knihovna-a-islam_Ivan-Hrbek_Novy-Orient

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Islamofobie, Události - pozvánky - publikace - doporučení, Zahraniční se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.