Postupné seslání Koránu

Korán jako slovo Boží bylo nejprve zapsáno do tzv. Přísně střežených desek (arabsky al-lewhu l-mehfúz) a odtud v tzv. Noci úradku (arabsky: lejletu l-kadr) na konci ramadánu sestoupilo do pozemského nebe, odkud bylo po částech zjevováno, podle Božího plánu v potřebné době, Mohamedovi (s). Ten se mu naučil a učil mu i dále. Písemný zápis Koránu vytvořený lidmi se nazývá mushaf. Více o shromáždění a sepsání Koránu do mushafu zde.

Korán byl tedy seslán postupně pro upevnění víry Mohameda a dalších věřících a také pro usnadnění jeho zapamatování, chápání. Dalším důvodem pro seslání postupně bylo, aby první muslimové s otevřeným srdcem přijali seslání Koránu a okamžitě praktikovali, a aby islám, jako milosrdenství lidstvu, usnadnil lidem cestu k Bohu. Změny ve společenosti a všeobecně v právu směrem k ideálu proto probíhaly postupně. Věrouka (víra v Boha jediného) byla od začátku jasná a neměnná bez kompromisu (viz první seslané veřše a súry), protože bez správné věrouky nemají žádné změny smysl. Naopak zde byl prostor pro postupné změny v zákonodárství a společenském vývoji podle toho, jak se vyvíjela islámská komunita.

Příklad postupného vývoje šaríatského předpisu v Koránu: verše týkající se zákazu „chamr“ (znamená to, co opíjí). Jelikož požívání chamru (zejména pití vína) bylo v pohanské arabské společnosti běžné, bylo by velmi těžké náhle zakázat tento zvyk. Boží milost a moudrost umožnila tento zákaz po částech. Na počátku následující verš byl seslán. “Dotazují se tě na víno a na hru majsir. Rci: „V obou z nich je pro lidi hřích těžký i užitek, avšak jejich hřích je větší než užitek.“ (ve významu 2:219). Tento verš připravil muslimskou komunitu na jeho konečný zákaz. Říká, že bychom se neměli oddávat činnostem, jejichž hříšnost je větší než jejich užitek. Poté bylo muslimům nařízeno nepít během vymezené doby, jmenovitě doby na modlení. Allah seslal následující verš: „Vy, kteří věříte! Nepřibližujte se k modlitbě, jste-li opilí, dokud nebudete vědět, co říkáte; a nekonejte ji, jste-li znečištěni polucí – leda jste-li na cestě – dokud jste se neumyli! (neočistili)“ (4:43) Nařízením, aby se nemodlili ve stavu opilosti, tento verš pomohl muslimům vzdát se konzumace chamru úplně. Toto je zvláště zřejmé, když si uvědomíme že zůstat střízlivý během času na modlitbu znamenalo, že doba, kdy mohl konzumavat chamr byla velmi limitovaná. Nakonec následující verš byl seslán s kompletním zákazem konzumace chamru: „Vy, kteří věříte! Chamr, hra majsir (hazard), obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova. Vystříhejte se toho – a možná, že budete blaženi. Satan chce mezi vámi podnítit pomocí chamru a hry majsiru (hazard) nepřátelství a nenávist a odvést vás od vzývání Boha a od modlitby. Přestanete s tím tedy? Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a mějte se na pozoru! Jestliže se však odvrátíte, vězte, že poslu Našemu přísluší toliko jasné oznámení.” (5: 90-92) Těmito verši konzumace chamru byla zakázána celkově, ale moudře až poté, co muslimská komunita byla připravena na tento zákaz duševně a prakticky.


Chcete-li vytvořit, rozšířit, nebo doplnit text, napiště na: islamskavyzva@yahoo.com

Advertisements